Rubrika: 40 I Autor: Napsali jste nám https://www.bohousek.cz/autor-37.html odkaz autor: https://www.bohousek.cz/autor-37.html I počet přečtení: 1025
Rok 1989 mě zastihl jako jedenáctiletého kluka. Měl jsem v té době mnoho zájmů a navíc, ve škole jsme měli tehdy velmi osvícené učitele, kteří s námi tehdy využívali ne příliš běžné metody výuky. Rád vzpomínám na pana učitele, kterému jsme přezdívali „Pepa.“ Měli jsme ho na řadu předmětů, ve kterých využíval nejmodernější výdobytky techniky (včetně počítačů), učil názorně a dnes bychom řekli, že učil kooperativně. Současně byl dlouholetým předsedou místní pionýrské skupiny. Sám šel příkladem všem pionýrským vedoucím, dětem prakticky věnoval celý svůj život – vybudoval u nás svépomocí pionýrský areál a vedl tehdy velmi populární žákovský pěvecký sbor na celorepublikové úrovni.
Vedoucím našeho pionýrského oddílu byl Jirka, se kterým jsme se pravidelně setkávali jednou týdně na schůzkách ve škole a v jejím bezprostředním okolí. Kromě her jsme s ním odpoledne jezdili na různé akce do Prahy – výstavy, plavání nebo třeba Matějskou pouť. V létě jsme společně absolvovali tábor s podsadovými stany u Lipna. Oddíl vedl (stejně jako ostatní vedoucí) civilně, kroj jsme nosili hlavně v květnu při oslavách osvobození republiky.
V pátek 17. listopadu 1989 jsem s největší pravděpodobností byl na Kroužku mladých přátel myslivosti a ochrany přírody, který fungoval za spolupráce místního pionýra a mysliveckého sdružení. Dlouhá léta ho vedla paní Lída, velká odbornice v myslivecké problematice, a také (jak nám vyprávěla) za svého dětství spojka na barikádách v roce 1945 v Karlíně, žena jedné role v trezorovém seriálu Píseň pro Rudolfa III. (zahrála si myslivce střílejícího po kachnách). Vedle myslivecké problematiky jsme se na kroužku věnovali loveckým psům paní Lídy a připravovali na soutěž O zlatou srnčí trofej. Děvčata, která do kroužku se mnou chodila, byla úspěšná v rámci republiky. V té době jsem se už intenzivně zajímal o dílo spisovatele Jaroslava Foglara.
Vydavatelství Albatros má ve svém edičním plánu nejen produkci knih z tajemné stínadelské čtvrti, ale i z dalších dětských městských mýtických světů. Poslední roky zaujaly příběhy hrdinů z čtveřice knih, jejichž děj se odehrává na Klárově, což je zvláštní okrajová část města, kde se dají zažít nejrůznější dobrodružství.
„Na pionýrské skupině pracovalo 16 oddílů, z toho 7 zájmových, 6 všeobecných, 3 oddíly jisker. Jisker bylo registrováno 52, pionýrů 315, což činí 87,6% organizovanosti. V tomto školním roce pionýři odpracovali 168 brigádnických hodin na úpravě klubovny a okolí, nasbírali 8.060 kg železa, 1.840 kg papíru, 367 kg kaštanů. Na fond solidarity odeslali 1.105 Kčs. Motivací celého pionýrského roku je heslo: „S dětmi celého světa za mír“. V letošním roce oslavili pionýři 40. výročí založení PO – 24. 4. 1989 se nevyučovalo, celé dopoledne probíhaly soutěže a zábavné hry, odpoledne bylo slavnostní skupinové shromáždění, na kterém byli vyznamenáni nebo odměněni nejlepší pionýři. Tento den končil táborovým ohněm za přítomnosti vojáků z patronátního VÚ. Akce k výročí probíhaly celý měsíc a jejich součástí byl i sběr odpadových surovin, diskotéka, střelecká soutěž, filmová a divadelní představení, sportovní soutěže. Ve spolupráci s MDPM Vracov byl uspořádán letní pionýrský tábor pro mladší pionýry.“ Kronika obce Milotice, 1989 
Eulálie a Amálie byly krysí kamarádky. 
